Nemám v plánu se zde zabývat současným stavem Evropské unie a jejího fungování. To je téma samo o sobě.
První důvod - geografický. Turecko není součástí Evropy. Čistě z geografického hlediska většina Turecka leží v Asii. Jen nepatrný kousek jeho území leží v Evropě. Příčiny proč tomu tak je, jsou v historii, ke které se dostanu později. Pokud bychom aplikovali tuto logiku dále, dveře do Evropy přestávají mít geografickou hranici. Představte si scénář kdy např. Mongolsko nebo Kazachstán dosáhnou nejvyššího stavu demokracie, svobody, ekonomické úrovně, úrovně života atd. Stanou se vůbec nejskvělejšími zeměmi na světě. Budiž jim to přáno! Ale preferoval bych, ať si založí dejme tomu PAURNZ (Pan Asijská Unie Ráje Na Zemi). V Evropě ale nemají co dělat.
Druhý důvod - historický. Kdyby jsme šli na dřeň, tak můžeme tvrdit, že Řekové bránili hranice Evropy po tisíce let. Už v pátem století před naším letopočtem bylo jasně dané, kde leží Evropa a kde Asie. Řecko perské války. Už tehdy byly civilizační a kulturní rozdíly zřejmé. Letem světem se můžeme přesunout do 15. století kdy konečně padla Konstantinopol, poslední enkláva reliktu římské říše. V zásadě po celou dobu svojí existence neustále odolávala tlaku z východu, kterému nakonec podlehla. A byli to právě osmanští Turci, kteří jí zasadili poslední ránu. Jistě, je nesmysl dnešním Turkům vyčítat, co se stalo v roce 1453. To je jako by dnes nějaký Peruánec přijel do Madridu a vyčítal králi, že mu zničil říši Inků. Nebo kdyby obyvatelé města Tábor, vyčítali Pražanům, že je zradili.
Nicméně jisté historické paradigma střetu Evropy s Asií, tam spatřovat lze.
A také můžeme spekulovat o tom, že kdyby se Řekové udrželi, tak jejich dnešním hlavním městem nejsou Atény ale stále Konstantinopol. Možná by si zachovali i pobřeží malé Asie, které vždycky bylo řecké - evropské i přesto, že čistě z geografického hlediska v Evropě neleží. Tím se dostávám do konfliktu se svým prvním argumentem, nicméně v tomto případě bych byl ochoten udělat vyjímku.
Třetí důvod - další historie. Tohle už není doba pradávná, ale má reálné dozvuky doteď. A pro mě se jedná o jednu z nejzásadnějších věcí vůbec. Dokud se Turecko neomluví a oficiálně nepřizná odpovědnost za genocidu více jak jednoho milionu Arménů v době první světové války, jakákoli diskuse o vstupu do EU by měla být okamžitě zastavena. Čistě z morálních důvodů. To je jako kdyby Německo doteď popíralo holocaust. Kdy však měly morální důvody přednost před důvody politicko ekonomickými, že? :)
Čtvrtý důvod - Kurdové. Kurdové jsou největší etnikum na světě, bez vlastního státu. Když to přeženu, tak de facto celá východní polovina území Turecka je kurdská. Nechci tady hodnotit legitimitu jejich nároků, nicméně Turecko s nimi už řadu let vede válku a nejedná se tedy o vnitřně stabilní zemi. Jestliže je Srbům tak moc vyčítáno jejich nakládání s kosovskými Albánci, proč by Turecko mělo být nahlíženo jinak v jejich vztahu ke Kurdům?
Pátý důvod - geopolitická situace v okolí Turecka. Turecko má přímou hranici se Sýrií, kde zuří krvavá občanská válka. Turecko má přímou hranici s tzv. Islámským státem. Také s Írákem a Íránem. Dokážete si představit, že by tohle měla být hranice “Evropy”? Rizika nárůstu teroristických útoků jsou zřejmá, nemluvě o schopnosti chránit vnější hranici EU, která i za současného stavu je problémová. Pokud tohle nemluví samo za sebe, tak už nevím co.
Šestý důvod - vnitro politická situace v Turecku. O stavu demokracie a svobody se můžeme bavit velmi zeširoka. Jaký je stav svobody, když jeden člověk ovládá většinu médií v zemi? Jaký je stav svobody v Německu, kde hlavní média čtyři dny odmítají informovat o útocích na své občany? Turecko není vyjímkou, svých interních problémů má také dost a pokud se nemýlím, úplně se neslučují s původními “evropskými myšlenkami”.
Sedmý důvod - náboženská situace v zemi. Po skončení první světové války si osvícený voják Mustafa Kemal Atatürk uvědomil, že ta správná cesta jak posunout svojí zemi do moderního věku, je cesta sekularizace a "westernizace". To se mu do značné míry podařilo a hlavně díky němu je dnes Turecko jedna z nejvíce liberálních muslimských zemí. Jeho duch pořád žije a právě díky němu je tato země tam, kde je. Bohužel ale v zemi pořád existují proudy, které by chtěly tento směr změnit. S mým pojetím Evropy se představa islamizace a desekularizace neslučuje. Naštěstí pro Turecko, pokud jsou mé informace správné, tento proud není dominantní. Jasně však ukazuje na to, že islám v dnešním stavu ani zdaleka nedosahuje míry tolerance, jaké dosáhlo ve svém vývoji křesťanství a jeho tradiční mateřské země. Prosím neplést s radikálními názory pana Konvičky. Pouze konstatuji, že islám je momentálně jednoduše řečeno více bigotní a méně tolerantní než křesťanství a Turecko je převážně muslimská země s takřka osmdesáti milionovou populací.
Na závěr.
Turecká společnost je minimálně na západě země a ve velkých městech velmi moderní a liberální. Osobně Turkům držím palce, aby to ustáli a v průběhu dalších let se pomalu transformovali více západním směrem, protože si myslím, že to je cesta správná. Ale to ještě neznamená, že by se měli stát součásti Evropy. Nikdy jí nebyli a nikdy nebudou. Ale jak už jsem říkal. Je to země která má ohromnou populaci a ekonomický potenciál, od nepaměti sloužila jako ekonomická spojnice mezi Evropou a Asií. Proto má obrovský strategický, vojenský a hospodářský potenciál. Myslím si, že to je hlavní důvod, proč se o jejich přistoupení vůbec uvažuje.
Děkuji za Váš čas. Velmi ocením když mě v diskusi opravíte, nebo ještě něco podnětného přidáte. Přeju krásný den!